Přes prázdniny jsem byl jako novokněz ještě ve Dvoře. Nyní, šest let a tři měsíce, jsem ve Žlebech, 8 km od Čáslavi. Pokud se díváme na počet praktikujících katolíků, náboženská situace zde není moc valná. Hlavními důvody asi jsou velký vliv bývalého režimu, velmi úrodný kraj (někdo to vyjádřil slovy: &qipt;lidé se tu klanějí cukrové řepě, a ne Pánu Bohu"), a samozřejmě dnešní hektický způsob života (pro stálý shon za materiálnem, není čas se zastavit, zamyslet se…). Mám na starosti tři farnosti, dohromady 12 kostelů. Kromě kněžské práce (mše sv., vysluhování svátostí, výuka náboženství, navštěvování starých lidí, rodin, pohřbívání…) se tedy ještě musím starat o opravy a údržbu budov. Naštěstí, v posledních letech, zde máme dobrého vikariátního stavebního technika. I když nejsem pastoračně vytížen jako např. kněz ve velkém městě, přesto si na nedostatek práce stěžovat nemohu, jsem hodně mezi lidmi apod. Opravdu se nenudím, někdy dokonce nestíhám.
4) Jaké byly Tvé první reakce na jmenování vikariátním kaplanem pro mládež a co jsi zatím mohl v této roli s mladými prožít?     První reakce? Asi: "Proč zrovna já?",

ale to trvalo jen chvilku. Díky svým vlastním zkušenostem se společenstvím mládeže tuto svou novou službu (fakticky od poloviny září, "papírově" od prosince) řadím mezi priority. Například jsem s mladými z našeho vikariátu prožil dva večery mladých, naposledy 5.12., kde nás bylo asi 40, a to někteří kvůli mikulášským povinnostem nemohli přijet, dále podzimní diecézko v HK, nebo dvě auta mladých z Poděbradska se svým knězem dokonce přijeli na sobotu do Žlebů (!)... Využil jsem nabídku tzv. studijně formačního kurzu, který pořádá Sekce pro mládež při ČBK, který je pro mne velkým přínosem jak kvalitou přednášek tak možností více poznat a prohloubit vztahy s těmi, kteří pro mládež v církvi u nás pracují. Být kaplanem pro mládež je pro mne velkou radostí. Je to sice časově náročné, ale velmi přínosné. O humor, hry, překvapení i možnosti zajet na hlubinu ve vztahu k Pánu i mezi sebou není nouze. Tak teď jen doufám, že nebudu hned přeložen. Děkuji Ti za rozhovor, přeji hodně Božího požehnání pro Tvou práci. Ať se Ti daří plnit Tobě svěřené úkoly. Pamatujeme na Tebe v modlitbách.
-jlk-