Oblastní setkání očima hosta:) |
 | | ...jako jeden tým...
|
V pátek 29. září se Jilemnice začala plnit mládeží, plnou očekávání a zvědavosti. Proč? No protože se tu konalo Oblastní setkání tří vikariátů: jilemnického, trutnovského a jičínského.Přestože nejsem ani z jednoho, jsem prostě neodolala a taky přijela.
Nejdřív musel každý projít recepcí a tam nahlásit svůj příjezd.
V 10 hodin jsme byli rozděleni do skupinek a vydali jsme se poznávat Jilemnici a plnit úkoly na předem připravené trase. Po příjemné procházce jsme se nasáčkovali do kostela, kde nás přivítali skvělí moderátoři Evča a Pavel. Hudbou doprovázel Vavřineček. Ještě stojí za zmínku celkové téma tohoto setkání – Písmo sv. To mě zaujalo a těšila jsem se na přednášky a katecheze, ale Bibli jsem si mohla přiblížit dokonce prakticky v odpoledních skupinkách. Já jsem si vybrala „Hřích, odpuštění a Písmo“ a „Bibliodrama“. Ale na výběr byly i další, třeba Biblické riskuj, nebo Biblická koláž…Po skupinkách nás čekala přednáška o Bibli. Dozvěděli jsme se např. jak Bibli číst. Následovala mše, při které se světil kříž jilemnického vikariátu. Musím říct, že je fakt pěknej;o) po mši nás jilemnická mládež odvedla někam k lesu. Tam jsme se nasmáli u scének jičínského a jilemnického vikariátu a společně jsme se navečeřeli buřtů u táboráku. Zpívalo se, povídalo se, jedlo se a pilo se (mošt;o). Kolem deváté hodiny jsme se přesunuli na večerní modlitbu do kostela a potom už do hajan. Ti, kterým se nechtělo spát, si mohli jít popovídat do „Kecačky“. Bylo to asi poprvé, kdy jsem spala ve škole s tím, že jsem to měla dovolený:o)
Další den nás v 7 probudil zvuk kytary a vyhnal nás ven ze spacáků na náměstí, kde byla rozcvička. Byla to docela sranda, lidi nechápavě koukali a já byla ráda, že jsem z úplně jiného kouta republiky:o) Pak jsme si zasprintovali přes park přímo na snídani. Program pokračoval v kostele slovem na den: „Rychle běží jeho slovo“ od Petra Šabaky. V kostele se nám představily jednotlivé vikariáty. A pak už byl prostor pro katechezi na téma svátost smíření. A naše žaludky byly už zase prázdné, a tak už jsme se všichni těšili na oběd do Eurestu. Pořádně jsme se posilnili. Načerpané síly pak uvítali hlavně fotbalisté z každého vikariátu. Hrál se totiž mezivikariátní fotbal. To bylo něco! Z každého hloučku se ozýval jiný slogan. Tleskalo se, fandilo se a běhalo se za míčem. Jako správná fanynka bych asi měla vědět, kdo vyhrál, ale nějak mi tento „drobný“ fakt utekl…;o) no a jak jinak zakončit tohle setkání než mší sv. Tam jsme se naposled sešli. Potom se už všichni rozjeli domů….Bylo to setkání, který vážně nemělo chybu a já chci poděkovat všem, kdo se nějak podíleli na jeho přípravě. Fakt moc děkuju, byl to skvěle strávenej čas...! |
Autor: Kiki Stejskalová, publikováno: 25. 10. 2006 |
|
