První naše malé "spolčínko". |
|
"Neboj se, jen věř!" (Mk 5, 36)... Bůh nás nenechal na holičkách, Duch svatý nám vnuknul ta správná slova...a tak jsme prožili krásný večer na našem prvním spolču pro mladší děti!
Celý týden jsem se těšila na naše spolčínko. Radost z toho, že mohu být Božím nástrojem, že mohu svědčit o Bohu a přenášet radost a světlo druhým lidem, převýšila strach, nejistotu a obavy, jak to dopadne, jak to zvládnu. Vše jsem svěřila Bohu, který to vždycky dobře zařídí!
Okolo páté hodiny jsme se sešli u kostela a vydali se na cestu k Holcovým. Vytvořili jsme malé devítičlenné společenství s Ježíšem uprostřed nás. Po písničce a úvodní modlitbě jsme se zajímavým způsobem představili. Lucka a já jsme vyprávěly o našich začátcích ve spolču, o naší cestě za Bohem, o tom, co nám spolčo všechno dalo (shodli jsme se na tom, že spolčo nám bere akorát čas ). A pak už jsme se věnovali tématu stvoření světa. "Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi..." S Luckou jsme se střídaly ve výkladu a objasnění Boží existence, Boží lásky, stvoření člověka, jeho prvotního hříchu a šance, kterou nám Bůh stále dává! Čas už pokročil, takže jsme ani nestihli dohrát hru o stvoření. Nakonec jsem měla slovíčko: "Neboj se, jen věř!" Neboj se věřit v Boha, svěřit mu všechny radosti i starosti, neboj se s Ním rozmlouvat! Na závěr jsme dali kolečko s křížkem a rozloučili se tradičním pozdravem.
Doufám, že to všem přineslo radost, že nás to obohatilo. Já osobně jsem nabrala spoustu nových zkušeností a tu radost cítím určitě!!! |
Autor: Maruška Válková, publikováno: 05. 01. 2006 |
|
