Vánoční spolčo u Devátých v úterý 22. 12. 2015 |
 | | krásná společná fotka focená naším vikariátním kaplanem pro mládež P. Mariuszem
|
Vánoční spolčo u Devátých mě opravdu nadchlo. Nejdříve, když se Jenda ptal, kdo pojede k Devátým na vánoční spolčo, bál jsem se, protože Deváté jsem v podstatě neznal. Ale jsou to super lidi a jsem rád, že u nic mohlo spolčo proběhnout.
Další věcí, které jsem se bál byla příprava vánočních dárků, naštěstí jsem nakonec něco vymyslel a doufám, že se to všem líbilo. A když už jsem překonal strach a připravil dárky, vydal jsem se i s bratrem, který se rozmyslel na poslední chvíli, na vánoční spolčo.
K Devátým jsme dorazili chvíli po půl sedmé, tedy chvíli po oficiálním začátku spolča. Po našem příjezdu jsme se všichni přivítali a po chvíli to krásné spolčo mohlo začít. Sešlo se nás neuvěřitelných 20. Začalo se tradičně představováním, ovšem netradiční formou. Byli jsme všichni na základě slosování rozděleni do dvojic a ve dvojici jsme se měli lépe poznat. Na to jsme měli několik minut a potom začalo představování dvojice tak, že jednoho člověka z dvojice, představil ten druhý, s kterým si povídal. Bylo vtipné, když i takto mladí lidé mají sklerózu a něco jim sem tam vypadne, tím nechci samozřejmě nikoho urážet. Při představování jsme se o všech dozvěděli pár zajímavých informací a potom následovala chvíle ztišení a každý měl příležitost povědět, jak prožil letošní advent.
Po tomto sdílení přišel čas na adventní text, který četla Marta Devátá, při kterém k Devátým dorazil host, farář pro mládež z Pecky, Mariusz Robak. Po přivítání s Mariuszem se text dočetl, byl chvíli čas na zamyšlení a pak následovala pauza. Jídla, pití a lidí okolo bylo dost, takže pauza zmizela téměř okamžitě, což se nedá říci o jídle, kterého tam bylo opravdu hodně. Po pauze se slova ujali Devátí, kteří si připravili krásnou pantomimickou hru. U hry jsme si užili mnoho srandy a po této zábavě následovalo to, co už prozrazuje samotný název spolča, není to nic jiného než dárečky. Ani jsem nevěřil tomu, jak jsem byl tento rok hodný, protože nadílka bylo opravdu ohromná. Šlo vidět, že každý se nad svým dárkem opravdu zamyslel a dal do něj kus sebe a kus Boha.
Po nadělování následovalo ztišení a každý z nás mohl poděkovat a poprosit za to, co měl právě na srdci, to mě opravdu dojalo, protože každý něco řekl a nebál se. Po této krásné chvíli přišel čas na slzy, ale nikdo nebrečel, museli jsme se totiž rozloučit. Všichni jsme si popřáli požehnané a veselé Vánoce a pak přišel čas vyrazit domů. Tímto vánoční spolčo u Devátých skončilo.
Jsem opravdu rád, že spolčo proběhlo, tak jak proběhlo. Děkuji všem, kteří se podíleli na přípravě a všem, co dorazili. S Boží pomocí jsme všechno zvládli a já se těším na další shledání se všemi lidmi, kteří si tento den udělali čas a přijeli na spolčo k Devátým. :)
Pepa K. |
Autor: Pepa Kužel, publikováno: 03. 01. 2016 |
|
