Spolčínko ve Vrchlabí |
 | | Inspirace Vladimirem Kličkem a Mariuszem Wachem
|
Jednoho krásného dne se Lucka rozhodla, že by se dalo udělat další setkání našeho spolčínka. Jestli to bylo pod nátlakem reality nebo podvědomí, kdo ví, ale to snad ani není důležité. Důležité pro nás bylo, že se svého rozhodnutí nevzdala a zorganizovala nám krásný víkend.
Psal se datum 10. 11. 2012 a mladí spolčáci se začali sjíždět do horského města Vrchlabí. Sraz byl vyhlášen na desátou hodinu ranní na místní faře. Možná se čas odvíjel od data a nebo taky ne, ale každopádně v deset se tam sešlo sotva pár lidí. Naštěstí, jak je na spolču zvykem, s přibližujícím se obědem se počet účastníků zvyšoval závratnou rychlostí, až se číslo zastavilo na plus minus pětadvaceti mladých. A to z Jilemnice, Roztok, Křížlic, Vrchlabí a možná i odněkud jinud.
Začínali jsme pozvolna - seznamovací hrou, při které někdo zjistil, že má o dva sourozence víc, než se domníval; případně, že jeho oblíbený seriál je Ordinace nebo dokonce Ulice. Bohudík jsme dostali i příležitost tipy druhých uvést na pravou míru. Následkem tohoto šoku díky "Ulici" &spol. nám vyhládlo a jelikož jsme byli ve Vrchlabí, kde se o nás velmi pěkně postarali, dostali jsme výbornou bramboračku s gulášem, ve kterém i lžíce stála.
Po obědě musel, prostě musel, následovat odpočinek. A to ve formě společenských her, jako například Ligretto a Bang. Nevím jak ligretní skupinka, ale my u Bangu jsme se pobavili náramně, hlavně, když po sobě šli "vice" a "šerif" jenom pro to, že se navzájem vyhecovali :-).
Poté již následovalo něco málo duchovního. A to konkrétně zamyšlení se nad svatými, jak by měli vypadat, co by měli mít za vlastnosti, jaké vlastnosti by naopak mít neměli. A toto vše ztvárnit ještě kreativně tužkou a pastelkami na kus papíru. Výtvory byli všelijaké - počínaje batikovaným tričkem a dlouhou sukní přes zrcadlo (každý z nás si měl při pohledu do zrcadla uvědomit, že svatý může být úplně každý - i on sám) a konče Duchem svatým v podobě "kačenky" s řetízkem kolem krku. Vše jsme si vzájemně mezi skupinkami vysvětlili, ujasnili a následovala lehká svačinka. Doteď nemohu pochopit, kde se tolik zákusků vzalo, ale snědli jsme je všechny a že jich bylo. A abychom završili naše téma pustili jsme si film o bl. Chiaře Luce Badano. Jelikož toho duchovního a k zamýšlení už bylo "hodně", potřebovali jsme se nějak rozptýlit. Opět to vyhrál Bang a Ligretto. Sobotu jsme zakončili společnou zhudebnělou adorací, při které měl dokonce někdo i hlad, a to jsme byli těsně po večeři. Někdo šel již (o slově "již" by se dalo pochybovat, protože už se velmi přiblížila neděle) po adoraci na kutě, někdo šel sledovat box a někdo si jen tak popovídat.
V neděli jsme vstávali poměrně brzy - a to kvůli jedinému důvodu. Museli jsme jít natrénovat písničky na mši. Na to jak jsme moc netrénovali, myslím, že to zpěváci a hudebníci zvládli pěkně. Při kázání jsme se i zasmáli, protože pan farář do něj zapojil úplně vše ze soboty, včetně boxu a ranního hraní na klavír.
Na závěr bychom všichni chtěli poděkovat Vrchlabské farnosti za krásné přijetí a v neposlední řadě i za oběd, svačinu, večeři i snídani :-) |
Autor: Martin H., publikováno: 14. 11. 2012 |
|
