Zázrak jménem živý růženec spolča |
 | |
|
To, že jsem vděčný za naše spolčo, za kraj, kde vyrůstám, to asi každý ví. Jsem vděčný, že žiji v místě, kde nás není málo, aby člověk na prožívání víry nebyl sám, ale ani ne mnoho, aby to byla tradice, ale tak akorát, aby lidé, kteří věří byli opravdoví... Přesto - nejen u nás - vidím jak mnoho lidí chce si určité povinnosti jenom odbýt... Vidím, že někteří by si na spolču jenom povídali a hráli, místo tématka a modlitby... Proto mi přišlo sice pěkné, ale nereálné, když před několik lety přišla za mnou Terka Pourová, že bychom mohli založit živý růženec spolča. Měl jsem z toho sice velikou radost, že někdo s něčím přišel a prý si to klidně vezme i na starost, ale... "Terezko, můžeme se dnes na spolču zeptat, ale nemám s tím dobrou zkušenost, když po někom něco chceš... asi to nedopadne."
A zázrak se stal. 30. září 2007 posílá Terka mail 20 lidem. 10 kluků a 10 holek se zapojuje do živého růžence spolča, tozn. že denně se pomodlíme všechny 4 růžence!!! Neuvěřitelné. Další zázrak, že tento náš růženec nejen "nezkrachoval", ale ještě přibírá na kvantitě a tím i věřím na kvalitě. Po více jak roce si zodpovědnost za tuto bohulibou a Mariilibou;) činnost bere Matěj Kraus. V tu chvíli nás je 25, v únoru 2009 již 30. V dubnu 2010 nás je již 40!!! a toto číslo trvá až dodnes. Bohu díky. Denně se tedy pomodlíme 8 růženců a přitom každý z nás jenom jeden desátek.
Funguje to tak, že na konci předchozího měsíce nám Matěj pošle mail. Dokonce v něm je i jakýsi liturgický úvod jaké památky a mariánské slavnosti si v tom měsíci připomínáme. Dále vždy dva zástupci, kteří určují za co se budeme modlit. V měsíci únoru se modlíme: Prosme Pána za duchovní obrodu života církve, aby dokázala být solí země a světlem dnešního světa. A druhý úmysl: Prosme Pána za naše rodiny. Ať jsme živým svědectvím křesťanské lásky a ať jsme si vzájemnou oporou v těžkých chvílích. Následuje rozpis, kdo se modlí jaký desátek v tomto měsíci.
Věřím v sílu modlitby a věřím, že i tímto počinem promodlíváme naše společenství, naši místní církev, náš kraj, naše rodiny, místa, kde pracujeme a studujeme... |
Autor: Jenda Lukeš, publikováno: 25. 02. 2012 |
|
