Společně u táboráku |
 | Nezapomenutelné chvíle
• více fotografií • |
Byla sobota 26. června, když se v podvečer jako každý rok sešli všichni příznivci mírumilovné zábavy, moudrých slov a přátelství s Bohem. To vše se odehrálo za svitu slunce a plápolajícího ohně na peřimovské louce u Válkových, kde zněly kytarové tóny, které jen podtrhly všudypřítomnou dobrou náladu.
Sešlo se nás opravdu hodně a bylo si rozhodně co povídat. Vždyť příležitostí pro podobná setkání, která by nebyla z větší části odlehčená od školních či pracovních povinností, není zase tolik. Naskýtala se velmi pestrá škála témat od právě končícího školního roku, přes osobní historky a anekdoty až k právě aktuálním politickým vyjednáváním o nové vládě. Aby nebyla ale zábava jen tak volná, celý večer skvěle moderoval náš Jenda Lukeš. (Měl pro ty účely zřízený dokonce speciální amplión, leč baterie mu zakrátko došly.)
K upřímné radosti pozvání k táboráku přijali také někteří kněží z našeho vikariátu, jmenovitě P. Miloslav Paclík a P. František Mráz. Vzácným hostem nám byl biskupský vikář pro pastoraci P. Karel Moravec, který v průběhu večera zajímavým a rozhodně ne nudným způsobem rozvíjel myšlenky, které nadnesl již během podvečerní mše svaté v malebném mříčenském kostelíku, jíž se již mnozí zúčastnili. Rozhodně pobavily jeho humorné příběhy o zlobivých křesťanech a svátosti smíření, vzpomínky na radostné i smutné okamžiky prožité s královéhradeckými studenty nebo klikatých cestách nejen po naší diecézi.
Společně jsme pojedli opékané buřty, a modlili se za naše přátele a známé.
Celý večer avizoval zmíněný konferenciér scénku lomnického spolča a už už jsme ho podezírali, že nám sám inscenuje reality show nazvanou Čekání na Godota. Nestalo se tak a velmi politické lomnické spolčo předvedlo i přes pozdní příjezd pomyslný vrchol sobotní zábavy. Pro ty z Vás, kteří nebyli tu sobotu na peřimovské louce, jsem zaznamenal alespoň malou ukázku. Je to vlastně reflexe, kterou jsem napsal krátce po mém příjezdu z Peřimova: (Přátelům z Lomnice se omlouvám, originál je jen jeden.)
(Celá scénka připomínala povolební jednání politiků (mafiánů) v Poslanecké sněmovně a s nadhledem parodovala žurnalistický pohled na aktuálně-vládní politické strany.)
Mafiáni kouřili doutníky jako zástupci mafiánských rodin ala Corleone a kšeftovali mezi sebou ministerstvy stylem: „Víte, done Pepone, naše rodina má v JAR ty plantáže, víte s čím, mně by se docela hodilo to Ministerstvo zemědělství." ,,Nemám nic proti, done Pedro, jen berte prosím v potaz, že mě z toho kouření doutníků v poslední době škrábe v krku, potřeboval bych to ministerstvo zdravotnictví.“
Potom šel kolem zástupce politické strany, který přišel na jednání parlamentu v kukle. „Kde jste byl, done Lacione ." Sundal kuklu: „Ale, to je moje soukromá záležitost." ,,Nezapomínejte, za jakou tu jste stranu, done Lacione, jste tu přece za Věci Veřejné... " „A za koho jste tu vy, pánové", ptal se onen Véčkař. Jeden z nich vytáhl revolver ráže 9mm, nabil ho, a v průběhu nabíjení povídá: „Já tu jsem za TOP09."
Nakonec onen TOPkař vytáhl revolver a zastřelil Véčkaře: „Proč jste to udělal, done Pepone, ptal se zástupce ODS: „Ale, nějak mně v poslední době vadil." Odpověděl TOP.
Začalo se stmívat a na řadu přišly společné modlitby u dohořívajícího ohně. Modlitby za rodiny, přátelé, kamarády, ale také správný společenský vývoj, mír a pokoj, za pomoc chudým a nemocným, lidem bez domova nebo bez práce. Při modlitbách nás do posledních chvil trpělivě doprovázel vikariátní kaplan pro mládež, otec Miloslav Paclík. Právě on večer zakončil požehnáním. Při odchodu domů nás doprovázela slova, která jsme našli na lístcích od Jendy Lukeše: „Z naděje se radujte, v soužení buďte trpěliví, v modlitbách vytrvalí.“ (Římanům 12,12)“ . Pokud jste dočetli až sem a spolu se mnou zavzpomínali na jeden pěkný večer v Peřimově, ať jsou tato slova i nadále s Vámi. |
Autor: Ondra Šír, publikováno: 12. 08. 2010 |
|
