Zpět na hlavní stránku
 

Víkendová "tour"

Ilustrační foto.
"Ale nakonec se lavice kostela docela zaplnily a my si užívali pohled na úsměvy nejen našich dirigentů, ale i vnoučat a babiček a vůbec snad všech..."
více fotografií
Víkend 12. - 13. června? Jo, tak ten stál vážně zato! Ani chvilka volného času pro vlastní plány, a přesto spousta prostoru pro práci i zábavu. V sobotu o půl dvanácté jsme se sešli před vidochovským kostelem, kam jsme byli pozváni paterem Mariuszem, abychom zde hudebně doprovodili mši svatou. Krátce se rozezpívat, dlouze nacvičovat a pak už to mohlo začít. Ale nebyla to jen tak nějaká mše svatá. Proběhlo při ní svěcení „opravdu pěkného obecního praporu“. Po mši jsme se dočkali i žehnání motorek a motorkářů a paní starostky a tamtoho pána.. a dokonce i nás stihla sprška svěcené vody. Po vystoupení mažoretek jsme byli P. Mariuszem pozváni i na něco k snědku a pak už hurá na další zkoušku, neboť víkend nebyl ještě ani ve své půli a jeho vrchol nás teprve čekal. V Lomnici už jsme ale cítili, že naše hlasivky až tolik nevydrží, a tak jsme zbytek zkoušky museli zvládnout druhý den.
Ráno jsme doprovodili nedělní mši svatou, kde nám při jedné z posledních písní největší odměnou byla netajená slzička na oku pana faráře z Rovenska, který zde už nějakou neděli zastupoval rehabilitovaného P. Evermoda. Věříme, že takto doprovázená mše svatá mohla být pěkným poděkováním za jeho dočasnou službu v Lomnici i okolních farnostech. Opět jsme se pustili do pilného nacvičování známých i neznámých písní. Blížil se totiž cíl našeho víkendu – koncert spolčokapely při příležitosti farního dne v Lomnici nad Popelkou. I my jsme se po zkoušce dostali na farní zahradu a měli příležitost popovídat si, zahnat hlad či žízeň, zahrát si volejbal i shlédnout skvělé scénky místních mladých farníků. Pak nastoupila nervozita. Přijde vůbec někdo? U fary se moc lidí nezdržovalo. Ale nakonec se lavice kostela docela zaplnily a my si užívali pohled na úsměvy nejen našich dirigentů, ale i vnoučat a babiček a vůbec snad všech příchozích, kterým jsme se snažili zpříjemnit nedělní odpoledne.
Díky Pánu, že k tomu máme potřebné dary, a díky všem, kteří si dík zaslouží (nebudu jmenovat, každý ví, jak velkou má v nebi připsanou „čárku“;-)).

Autor: Káťa Š., publikováno: 12. 07. 2010

 
Správce stránek František Válek. Hostujeme u SHOSTING. Chcete-li, přihlašte se.