Konference o pastoraci mládeže až v Maďarsku! |
 | | Naše česká skupinka. 8 zástupců diecézí, kněz a zástupce Sekce pro mládež.
|
Od čtvrtka 12. listopadu do soboty 14. listopadu 2009 hostilo maďarské město Szombathely (čti Sombatej) středoevropské katolické státy u příležitosti Konference o pastoraci mládeže. Mohli jsme se zde setkat a spřátelit se zástupci z Bosny a Hercegoviny, s mladými a se skvělým františkánem ze Slovinska, nejvíce jsem se překvapivě;) dorozuměl s bratry a sestrami ze Slovenska a z Polska, dále nechyběli zástupci Rakouska a hostícího Maďarska.
S počtem deseti kusů jsme byli skoro nejvíce zastoupeným státem
Z naší krásné vlasti zastupoval vždy jeden mladý jednu diecézi a jelikož diecézí je osm, tak bylo i osm zástupců. Dále za Sekci pro mládež při ČBK jela Anička Brabcová a otec Roman Kubín. S počtem deseti kusů jsme byli skoro nejvíce zastoupeným státem. Na úvod následovalo vtipné představování pomocí her a poté jsme se zaposlouchali do zajímavé přednášky plné grafů od Gergelyho Rosty z Maďarska na téma Situace mladých a pastorace mladých v našich zemích. Ohledně religiozity jsme na 25% a potom dlouho dlouho nic a až se 48% je po nás Slovinsko, se 65% Slovensko, 72% Chorvatsko, 75% vysoký graf patřil Polsku a 82% z průzkumu připadá Rumunsku. Když se mě často ptali ostatní národy cože je nás zde tolik, odpověděl jsem jim: „To jsme tady, ale celý katolický lid Boží z ČR. Doma jsou teď jen sami bezvěrci;).“ Je zajímavé, že mezi mladými jsou naopak nejoptimističtější Češi – 90%. Dále mě mile překvapilo, že v tomto průzkumu, kde odpovídali mladí ve věku 18-29 let je jich více šťastných ve většině zemích v roce 2007 než v roce 1997 kdy probíhal minulý průzkum. Gergely také podotkl nám známou věc, že velkou roli hrál komunismus, který udělal své… Následovali skupinky, kde jsme o těchto problémech debatovali, večeře, mše svatá a kreativní prezentace jednotlivých národů. Byl to velice pěkný, spontánní večer, kde jsme byli jednou radostnou rodinou ač nás bylo kolem 70 = trochu větší rodina;) a naučili jsme se spoustu národních tanců.
Pátek 13. listopadu
Jelikož jsem byl mezi věřícími a program byl tak nabitý, tak jsem ani nepostřehl pověru na kterou stejně nevěřím, že je pátek třináctého;). Dopoledne jsme si mohli vybrat dvě tematické skupiny z devíti. Mohli jsme si i vybrat mezi angličtinou a němčinou, o přednáškách jsme měli možnost využít i překladu do maďarštiny;). Já jsme navštívil skupinku o liturgii, kde se hodně mluvilo o ministrování děvčat. Jelikož jsem redaktorem časopisu Tarsicius pro ministranty, tak jsem byl doma;). Udělal jsem si i samozřejmě reklamu pro náš ministrantský časopis, ale také jsem jim ukázal i do němčiny přeloženou část IN!u.
Byla tam děvčata z Polska – zde ministrují samozřejmě jenom chlapci, potom tam byl kněz z Rakouska, kde často žádní ministranti nejsou a tak zde ministrují i děvčata a u nás? Však to znáte. Kde jsou kluci ministranti, je lepší, aby děvčata zastávala jiné funkce, ale záleží na knězi co dovolí. Někde ale nejsou kluci – ministranti, a tak jsme vděční za ministrantky.
Tarsicius, IN! a signály.cz
Odpoledne bylo věnováno praktickým příkladům jednotlivých zemí. Na toto odpoledne jsem se těšil, protože jsem se konečně cítil užitečný;). Měl jsem tu čest za naši zemi nabídnout prezentaci ministrantského časopisu Tarsicius, dívčího časopisu IN! a mládežnického superwebu signály.cz. Mezi nejzajímavějším jistě bylo, když jsem jim pouštěl část videa z naší Multimediální modlitby s Tarsiciem, která se uskutečnila při Celostátním setkání mládeže v Táboře v roce 2007, nebo klip časopisu IN!, či samotné surfování po signálech.
Dále například Maďarsko nabízelo skupinku Mládežnické hnutí Antiochia, Slováci Pastorační plán 2007-2013, Rakousko představilo zajímavý projekt mládežnického kostela ve Vídni, kde při mši jsou k vidění i kouřové efekty a světla. Více na www.jugendkirche.at apod.
V rodišti svatého Martina na Martina
Představte si to, že Szombathely je rodištěm sv. Martina a tak jelikož bylo krátce po svátku tohoto vojáka, tak jsme se mohli zapojit do jedinečné události a tím je Svatomartinský průvod městem, kterého se dle mého odhadu zúčastnilo něco přes 1.000 lidí. Byli zde také dva biskupové, několik kněží a bohoslovců. Po přibližně dvou kilometrech jsme došli k soše sv. Martina, kde bylo několik slavnostních promluv (biskupa, starosty města apod.) Následovalo kladení věnců. Věnec kladli biskupové, zástupci měst a také jsme mohli věnec položit my, zástupci naší konference. Konkrétně Ivana z Bosny a Hercegoviny, Eva z Maďarska a moje maličkost ze země české, domov můj… Jistě jsme byli všichni již dost unaveni po náročném dni (bylo kolem 20 hodiny), přesto pro nás organizátoři měli ještě připravenou prohlídku kostela, mši svatou a večeři. Kolem 22 hodiny se naše česká skupina vydala podívat na krátkou soukromou prohlídku po krásách nočního města, které se nezdálo po moc bezpečné.
Sobota, poslední to den, aneb Skypem do Říma
Sobota byla dnem cest do našich domovů. Dopoledne jsme shrnuli tuto konferenci, tematické skupiny, budoucí perspektivy. Také jsme se po Skypu spojili s Římem – s knězem zodpovědným za mládež. Zazpívali jsme mu také písničku, kterou nás naučili Slovinci: „My se mámo rádi, rádi, rádi, my se mámo rádi, rádi, rádi, rádi…“ A byla to pravda;).
Bohu díky za to, že i tímto jsme snad mohli pomoci ke sjednocení Evropy, minimálně ty křesťanské. Mohli jsme navázat kontakty, rozdělit se o zkušenosti, načerpat inspiraci, povzbudit druhé a sami být povzbuzeni…
Ať Pán žehná všem služebníkům v církvi! Plný nadšení jeden z účastníků
Jenda Lukeš
Fotky i s popisky na: http://www.signaly.cz/fotkyAlbum.php?albumId=35672 |
Autor: Jenda Lukeš, publikováno: 26. 11. 2009 |
|
