Křížlice no.4

„Klapka- Křížlice počtvrté“- tak v nebi možná odstartovali náš čtvrtý pokus oblažit děcka z jilemnického okolí. Tentokrát vše probíhalo od pondělí 24. srpna do čtvrtka 27. srpna. Sjelo se nás 25 a tak naše známá roubenka téměř praskala ve švech. Ale když se chce, tak jde naprosto všechno, takže jsme se i v tomto množství do chaloupky stěsnali☺.
Je sice pravda, že někteří spali venku, ale myslím, že jim to vůbec nevadilo. Ba naopak- ještě v 03:45 se zpoza oken linul poměrně bujarý řehot☺.
Ale vezměme si to postupně. Po té pomyslné nebeské klapce, která klapla v pondělí 24.srpna v 18:00 středoevropského času, se začala křížlická chaloupka po roce opět zaplňovat „spolčínkařemi a spolčínkářkami“. Začali jsme večeří, abychom s Mařenkou během dalšího programu nemuseli kromě hulákajících děťátek překřikovat ještě jejich preludující žaludky☺. Následovalo představování, hry a též vysvětlení „celotáborovky“. Skrze ní jsme se dostali do role anděla Petronela ze známé pohádky Anděl Páně a čekala nás tak namáhavá práce-nasbírání dostatečného množství peří na nová křídla, která by nás vynesla zpátky do Ráje. Pírka byla udělována za zvláštní hrdinské činy jakým je například modlitba před jídlem nebo umytí nádobí☺.
Dalšího dne přetrhlo niť sladkého snění strašlivé kvílení, které mělo být pokusem o zpěv, ale nějakým záhadným způsobem z našich úst nelezly ty pravé zvuky, jaké měly☺ Před snídaní jsme se ještě protáhli při důkladné rozcvičce a pak už jsme se vrhli na vynikající buchty od našich maminek. Po snídani následovala hra Red Bull, která obnášela pobíhání po celém okolí a hledání obrázků s plechovkami Red Bullu. Doufali jsme totiž, že nám napomůže návratu do Ráje: „Red Bull vám (totiž) dává křííídla“. Nicméně to asi nebyl dostačující způsob, protože jsme i nadále zůstali zde na zemi... A tak jsme pokračovali ve snaze- odpoledne tím, že jsme se učili zachraňovat „hříšné pyšníky“ v ohrožení- tj. učili jsme první pomoc. Následovala hra k tématu- transfúze. Děťátka s injekčními stříkačkami přenášela vodu-krev svému pacientovi-PETce a my vedoucí jsme se jim to samozřejmě snažili znepříjemnit. Ale jelikož bylo horko, hra se maloučko zvrhla a na konci nezůstala na některých osobách ani nitka suchá☺
Po večeři jsme objevili list, který nám blízko chaloupky zanechal „hříšný pyšník“ z 15. století, jenž v Křížlicích strašil a zoufale nás prosil o záchranu jeho hříšné duše. Jeho prosbu jsme samozřejmě nemohli nechat bez povšimnutí a tak jsme se vypravili na cestu- po jednom temnou nocí ozářenou jen slabým svitem svíček. Nicméně z jednoho odvážlivce se (jak už to bývá) staly skupinky o minimálně 3 členech☺ A jelikož : „v jednotě je síla“, byl duch onoho „pyšníka“ zachráněn.
Středeční dopoledne jsme částečně strávili v nedalekém kostelíčku, kde nás svou přítomností obšťastnil P. Paclík ze Studence. A jako před 2 roky, i tentokrát jsme se během celé mše prohýbali smíchy☺ Po této nezapomenutelné chvíli jsme se přesunuli do lesa, kde jsme strávili čas do oběda luštěním šifer. Odpoledne nastal zlatý hřeb celého programu- přijel za námi Vašek V. a připravil si pro nás lanové aktivity. Takže jsme se následujících několik hodin houpali na lanech jako opičky☺ Večer byla volná zábava, protože v sedničce panovala dosti zábavná atmosféra- a to by bylo škoda narušovat čímkoliv jiným.
Čtvrteční dopoledne jsme přesunuli časem a prostorem na vzdálený opuštěný ostrov, kde ztroskotal náš koráb. Ale jelikož neztroskotal jen jeden, bylo nutné podniknout vše pro přežití ve společnosti veliké a hlavně proradné konkurence. Mladší trosečníci běhali po ostrově a plazili se trávou jen proto, aby ulovili nějaké to jídlo či dříví na stavbu chatrče. A starší mezitím v roli náčelníků měnili suroviny mezi sebou navzájem a vymýšleli vychytralé strategie. V této hře děcka zase jednou ukázala, že jsou schopni týmové spolupráce☺ Odpoledne jsme si zahráli hru, jejíž náplní byla první pomoc, a jelikož se blížil závěr pobytu v Křížlicích, sbalili jsme si svých pár švestek. Před odjezdem jsme se ještě shlukli na zápraží a vyhodnotili „celotáborové“ snažení, rozdali odměny, „povolení vstupu do Ráje“, rozloučili se... A tak zazvonil zvonec a spolčínkovským prázdninám je konec.

Správce stránek František Válek. Hostujeme u SHOSTING. Chcete-li, přihlašte se.