Sázava 16.-21.8.2009 |
 |
• více fotografií • |
Sázava 16.8.2009
Dnes jsme vyjeli na Sázavu. Dvěma auty. Já jsem jel autem z Jilemnice – naše auto čítalo tyto lidi: Ondra, Maruška H./V., Vláďa a já. Druhé auto jelo ze Semil a byli v něm Martin Malík, Káťa Š. a Zdíša s Mácou. Z Jilemnice jsme vyjeli okolo půl čtvrté. Postupně jsme nabrali lodě od Martinových kamarádů a od něho samotného. Tři lodě jsme dali na káru a jednu na střechu Ondrova auta. Okolo sedmé večer jsme přijeli do kempu Horka na Sázavě, navečeřeli se a poté hráli hru Citadella. Já jsem samozřejmě vyhrál. Pomodlili jsme se nešpory a šli pomalu spát – my s Vláďou pod širák, kde jsme ještě asi do půl jedný kecali. Bylo to gut.
Sázava 17.8.2009 – Den druhý (Horka – Kácov, cca 20 km)
Ráno byl oficiální budíček v půl deváté, leč již o hodinu dříve byli všichni vzhůru. K snídani byla vánočka. Po snídani jsme začli balit věci, aby mohly auta (Ondra a Káťa) odjet na místo, kam máme večer dojet. A Maruška ušpinila karimatku o kouli (Poznámka Ondry). Ondra tam totiž nemá kryt (Poznámka Marušky). Poté náš zbytek, co na místě zůstal, se byl projet nad jezem, pro nás začátečníky to byl první ostrý trénink na vodě. Mě to docela šlo snad.(„No docela i jo“ - Poznámka Zdíši). Poté jsme ještě chvíli čekali na šoféry až jsme se dočkali. Vyrazili jsme na vodu. Jeli a jeli a jeli a byla to pohoda. Jednou jsme se na chvíli vyměnili – já jel s Vláďou a Máca se Zdíšou, ale následky byly fatální – s Vláďou jsme se udělali 4x na asi 2O metrech. Fakt skvělý. A hlavně v docela hloubce. Sotva jsme dojeli a postavili stany, tak přišla bouřka. Poté jsme se začli připravovat na večeři a po večeři jsme se rozhodli jít do města (Kácova). Obhlédli jsme obchod s potravinami, abychom věděli kde příští ráno nakoupit něco k snědku, a stavěli se v hospůdce a tam hráli Uno, dávali si pivo, kofolu, bramboráky a utopence. Do kempu jsme přišli asi v půl jedenáctý. Když jsme šli spát, přišli bouřky ze všech stran a začalo lejt. Takže dobrou noc!
Sázava 18.8.2009 – Den třetí (Kácov – Rataje, cca 18 km)
Vstávali jsme asi v půl osmé, ale já se Zdíšou a Mácou jsme byli již předtím nakupovat. K+O opět odvezli auta a my zatím hráli Uno. V kempu, kde jsme byli také asi došlo k nějaké krádeži neb se to tu hemžilo pár policajty. Vyrazili jsme na cestu a vše v poho. Stavěli jsme se na Šternbergu (Zde byla natáčena Arabela). Dále cesta také ubíhala v pohodě plná vodáckého: „Ahoj!“, a také olejů. Po příjezdu do kempu jsme postavili stany a povečeřeli – kolínka s masem z konzervy – docela dobrý, no co docela, vlastně dobrý to bylo. Po večeři jsme hráli na kytaru a zpívali. S Vláďou jsme šli spát opět pod širák. Dneska jsme ale již moc dlouho nekecali, občas jsme prohodili pár slov, ale interval se zmenšoval a zmenšoval… Taky tu letěly docela rychle za sebou 4 dopravní letadla docela nízko – takže nejspíš z Ruzyně, nj není nad spaní pod širákem!
Hlod dne: Když jsme šli na Šternberg tak říkám, že jestli tam bude drahý vstupný, tak jdu místo toho na Kácov a Vláďa se ptá: „To je taky hrad??“….odpovídám: „Jo jo, za 18 do půllitru…“.
Sázava 19.8.2009 – Den čtvrtý (Rataje – Sázava, cca 12 km)
V noci jsem se jednu chvíli probudil na mokré holé trávě, neb mě Vláďa vystrčil z alumatky. Ráno se tu držel vcelku dlouho stín, ale ten přeci jen časem ustoupil, takže na nás a hlavně na mokré stany vysvitlo sluníčko. Posnídali jsme a usoudili, že dnešní den bude na pohodu neb se jede jen něco okolo deseti kilometrů. Také slovo dalo slovo a z toho vzniklo, že dnešní den budou dělat zadáky holky. Takto jsme někdo projel celou trasu, jiní jen část. Já jsem jel ráno chvíli singla – no na jezu jsem se samozřejmě cvaknul. Tento jez sjeli také originálním způsobem – a to po boku – sestry Lukešovy, ale ustály to bez nějakých následků podoby koupání nebo tak. Do následujícího kempu jsme dorazili již okolo čtvrté hodiny. Postavili jsme stany a k obědu jsme si tentokrát dali francouzskou polévku a poté konzervy – někdo Chalupářský guláš a někdo Španělského ptáčka. Nutno také podotknout, že po kempech se vzájemně „pronásledujeme“ s vodáckou skupinou nosící na tričkách nápis Plavouci a symbol pavouka – je jich asi 40 a tento kemp byl třetí ze čtyř, kde se s nimi potkáváme. S Ondrou a Vláďou jsme po obědě vyrazili na nákup a poté jsme již všichni vyrazili na prohlídku města Sázavy – Sázavského kláštera a poté se stavěli v jedné pizzerii. A jelikož zde čepovali Plzeň, což není zrovna nejlevnější pivo a byly to podmíráky, tak nám Ondra všem nechal dočepovat. Poté co jsme dopili a dojedli pizzy jsme šli do kempu, tam jsme ještě docela dlouho hráli Uno a poté se nachýlil již čas spánku.
Hlod dne: Večer před spaním: Vláďa: „Martine, Lukáš strašně chrápe, to se nevyspíme.“ Martin další den ráno: „Lukáš usnul a to bylo jen takový pochrupování, pak zabral Vláďa a to bylo hrozný!“
Sázava 20.8.2009 – Den pátý (Sázava – Hvězdonice, cca 16 km)
Tuto noc jsme s Vláďou strávili ve stanu neb to byl kemp vcelku plný. Jelikož tu byl rybníček s kachnami, tak mě ani nepřekvapilo když se hned vedle stanu v noci ozvalo: „Gágá gágá.“ Při snídaní se Vláďa zas ukázal jakožto opravdu šťastný muž, podařilo se mu převrhnou kelímek mléka. No má to tak někdo pech. Kemp se postupně vyprázdnil a my tradičně za společnosti Una čekali na příjezd Ondry a Káti. Poté jsme sjeli jez v Sázavě – vypadal docela drsně, ale nakonec byl vcelku v poho. Zvládli jsme to všichni – jen všichni kluci kromě Martina na něm vypadli ze sedátek a sedli si na dno lodi. Poté ještě kluci šli pomoci jedné lodi, která se v jezu šprajcla, zde také Zdíša špatně stoupla odřela si a drobně rozřízla koleno, Martin jí to stáhnul náplastí a poté jsme vyrazili na cestu. Jeli jsme a jeli a jeli… Kemp, do kterého jsme chtěli jet byl dále od vody, tak jsme jeli dále a zastavili se u cedule „Hotel Čihák, stanování zdarma“ – opravdu jediný co se zde platilo bylo 2O Kč za sprchu a jinak vše gratis. Večer jsme tu zašli na večeři. Nutno podotknout, že se jednalo o večeři vskutku monstrózní. Dali jsme si pivo (od světlého přes řezané až po černé vše za dvacku) a točenou limonádu (půllitr za 10 Kč). Poté jsme chvíli hráli Uno a již se začlo nosit jídlo – dvojité guláše, dvojití moravští vrabci a řízky s hranolkami. Po této várce jsme začali přemejšlet o dalších chodech. Ptali jsme se do kolika vařej (bylo asi osm hodin večer) – přišla se s náma dohodnout samotná kuchařka – říkali jsme, že by jsme chtěli 3 řízky s hranolkami asi za hodinu, když jsme o tom už chvíli mluvili tak se Vláďa zeptal svým kouzelným: „A v kolik by to teda bylo??“. Takže se objednali 4 řízky s hranolkami na čtvrt na deset. Za chvíli se přišla paní zeptat, zda máme ještě nějaké přání a my odvětili, že nikoliv, ale Vláďa coby nedůvěřivý Tomáš se ještě zeptal: „A tamto teda platí??“(myšleno tím ty řízky), načež se mu dostalo odpovědi, že paní doma už jako malou učili, že první slovo platí a druhý leze z gatí. Pak jsme se opět nechali unést proudem hry Uno. A Poté se začlo na stůl nositi – nebyly to 4 řízky s hranolkami, jak jsme si objednali, nýbrž velký talíř hranolek s oblohou a druhý talíř s osmi řízky. Pustili jsme se do toho, byl to boj litý, ale vyhráli jsme – veškeré jídlo padlo. A skvěle jsme se u toho bavili. Nutno dodat, že místní už tak velice sympatická obsluha a zároveň majitelé v jednom si nás úplně získali, neb za celý tento chod jsme zaplatili pouze 15O Kč. Poté jsme začli hrát na kytaru a zpívat, což se velice líbilo panu vrchnímu/šéfovi/majiteli v jedné osobě (mě si zcela získal svými dlouhými šedivými vlasy svázanými vzadu, do kterých si vždy zapíchl propisku). Jídlo, pití, zpěv – inu total pohoda. Občas nás přišla navštívit místní kočka (s rolničkou na krku), ale když zjistila, že se od nás žádného jídlo nedoloudí, tak nás zase rychle opustila. Jednu chvíli nás všechny šokoval Vláďa, a to když po zdi lezla sršeň a on ji najednou holou rukou praštil – po akci se ukázalo, že v té ruce měl podtácek, ale toho si nikdo z nás nevšiml. Hraní jsme zakončili tím, že přišel pan šéf a zahrál nám (velice pěkně) Rosu na kolejích a my k tomu zpívali. Pod širákem jsme tentokrát nezůstali sami s Vláďou, přidala se k nám ještě Zdíša. Oproti tomu jak předchozí večery padaly hvězdy, tak dneska jsem viděl jen jedinou.
Sázava 21.8.2009 – Den šestý – den poslední (Hvězdonice – Čerčany, cca 6 km)
Ráno jsem se probudil docela brzo, nemohl jsem asi dospat jak jsem se těšil na poslední den pádlování. Asi před sedmou jsem šel na záchod, leč ten byl ještě zavřen, za to tam ale byla Zdíša, která také čekala na otevření budovy a tak jsme pokecali, asi o půl deváté začli všichni vstávat a vykonávat ranní hygienu. V tomto dni jsem taky ráno uznal, že se počasí vskutku vyvedlo – každé ráno jsme se probudili do krásného slunečného dne. It´s fine. K snídani jsme zjistili, že toho moc nemáme – spíš většinou sušenky. Také abych nezapomněl na ranní zážitek, když jsem zjistil, že je záchod zavřený, tak jsem šel naproti přes silničku do lesa ve své zimní čepici v které jsem spal aby mi na hlavu netáhlo. Zrovna tam projížděl nějakej cyklista a ten při pohledu na mě prohlásil: „V čepici, no to je vůl!“, no tak jsem si jen pomyslel „Inu středočeský kraj“ a šel dokonat to, kam jsem razil. Po snídani a hygieně jsme začli balit – tentokrát důkladně, ne jako předtím že se všechno naházelo do aut bez ladu a skladu. Poté odjel Ondra a Martin a my se samozřejmě vrhli na Uno. Po prozvonění šoféru jsme se rychle nalodili a vyzvedli je na protějším břehu. Jeli jsme dnes už jen jeden jez a to na singla. V Čerčanech jsme vymyli lodě a naložili je.
15:O5 - odjezd a poté předání tří lodí
15:27 – definitivní odjez a rozdělení aut – naše jelo přímo do Jilemnice, kdežto Martin jel ještě přes Kutnou Horu vrátit zbývající loď
18:00 příjezd do Jilemnice
Vše proběhlo v pořádku, nikomu se nic vážného nestalo a počasí se vskutku vyvedlo. Díky Bohu za to! |
Autor: Blackmouser, publikováno: 23. 08. 2009 |
|
