1.spolčo v novém školním roce |
 | | To byla dobrota!
|
V pátek 5. 9. 2008 se po letních akčně nabitých prázdninách opět konalo společné setkání jilemnické mládeže. Jakýsi oficiální začátek vypuknul v jilemnickém kostele, kde jsme se sešli, abychom společně oslavili mši svatou, která připadala na první pátek v měsíci.
Po mši jsme se přesunuli do krásné malebné vesničky. Všichni jste jistě uhodli, že mám na mysli Peřimov:o), kde na nás netrpělivě čekal beránek a Franta s nožem v ruce (naštěstí ten nůž nebyl použit proti nám). Mnozí se již jistě dovtípili, že jsme byli svědky toho, jak beránka na rožni upekli. Nejdřív se nabažili naše oči a hned poté naše žaludky, takže děkuji Frantovi a Zdenče, že své kamarády nenechali trpět hladem:o).
První spolčo v novém školním roce měl na starost Jenda Lukeš a protože je takový neupovídaný:o), tak se rozhodl, že dá každému chvíli prostoru, aby nám pověděl, jak prožil prázdniny, jakých akcí se účastnil a hlavně, aby nám řekl své duchovní zážitky. Akce, kterých jsme se účastnili byly povětšinou podobné (v některých případech zcela stejné), ale i tak do jednotlivých vyprávění dal každý něco ze sebe. Myslím si a doufám, že to bylo pro všechny zúčastněné nějakým způsobem obohacující. A protože nás bylo hodně, vkládaly se mezi povídání různé písničky a kromě toho jsme si zahráli i jednu hru. Každý si vylosoval papírek, kde měl napsáno, co má dělat. Byly to úkoly typu: lechtej ostatní, sundávej ponožky, mikiny, čepice,…ale vše mělo i své protiklady, takže bylo mnohdy těžké někomu sundat čepici, když ji vzápětí jiný člověk zas někomu nandal. Zkrátka byla to skvělá hra na výřádění a na záhřátí. Po hře se svěřili poslední „stateční“ se svými postřehy z prázdnin. A to už čas náhle poskočil do pozdních hodin, takže už nám nezbývalo nic jiného než spolčo řádně ukončit a to slovíčkem, závěrečnou modlitbou (každý měl jistě za co děkovat z uplynulých prázdnin, ale i za co prosit s přicházejícím novým školním rokem) a pozdravem s přáním dobré noci, šťastné smrti, šťastného vzkříšení a života věčného. Amen |
Autor: Ivanka Lukšová, publikováno: 18. 09. 2008 |
|
