Společenský večer Vavřineček 2008 |
 | |
|
Datum 29. březen 2008 měla většina spolča vryt v paměti dlouho dopředu. Už v létě se konalo první setkání ohledně předtančení. Postupně, jak se tento den D blížil, bylo zkoušek, schůzek a povinností s plesem spjatých více a více. A v samotnou sobotu vše vyvrcholilo. V kulturním domě se pilně pracovalo už od rána. Generálka předtančení, připravit tombolu, vyzdobit nástěnky, doladit moderaci, okrášlit stoly, nanosit židle, nachystat občerstvení a mnoho dalšího a dalšího. Kdo to nikdy nezažil, ten by jen těžko uvěřil, kolik je kolem takového plesu potřeba ochotných rukou. Naštěstí o ně jsme nouzi neměli.
Když už se přiblížila hodina začátku, na všech byla vidět mírná nervozita, jak to vše letos dopadne. Neměli jsme strach, jako při prvním plese před 5-ti lety, jestli vůbec někdo přijde, neboť už předem bylo zarezervováno více jak 300 vstupenek. Obavu jsme měli spíše z toho, jak se všichni do sálu naskládáme.
První nadšenci začali přicházet už kolem 7 hodiny. Přijít včas se vyplatilo. Hlavně ženám. U vchodu na prvních 100 příchozích dam čekaly krásné oranžové růže. Kromě růží zde každého s úsměvem vítali mladí gentlemani a krásné slečny, aby nabídli svá rámě a dovedli hosty ke stolu.
Sál se rychle naplnil, fronta u vchodu se zmenšila a ples mohl odstartovat. Moderátoři hned na začátku pozvali na pódium P. Františka Mráze, aby svými slovy navodil tu správnou atmosféru. Každý si tak mohl uvědomit, že to není jen tak ledajaký ples, ale že je to Vavřineček. Spolčo pořádá tento společenský večer, aby se zde společně vytvořilo krásné společenství. Ke spolčení mohlo pomoci motto večera: “Společně prozáříme svět.“ A všichni opravdu zářili. Ženy oslňovaly odleskem světel od náhrdelníků, náušnic a náramků. Muži se nechtěli nechat zahanbit, (sice nevím, jak to udělali;-)), a tak měli po chvíli i oni saka plná třpytek.:-)
Ale to nebylo všechno! Stačilo se podívat do tváří zářících nadšenými úsměvy a očí plných veselí a radosti. Vždyť Kristus vstal z mrtvých, všude kolem samí známí a skupina Allegro hrála výtečně. Kdo by se neradoval? A k tomu pestrý a vyvážený program. Po deseti tancích tanečního pořádku, kdy na parketu nebylo místa k hnutí, natož k tanci, si každý mohl odpočinout při cestovatelském předtančení. Když už začaly bolet nohy od dlouhého stání, tak opět začala hrát hudba a šlo se je rozhýbat. Protože už se taneční parket trošku vyprázdnil a tanec přestal být adrenalinovým sportem, tak přišla na řadu tombola. Kdo nevyhrál, mohl zkusit své štěstí ve hře. I když byl vyřazen na začátku, nemusel se bát, že to bude zdlouhavé a povleče se to. Stačilo si srovnat čas a hodina utekla a člověk se ani nenadál.
A neutekla jen ta hodina, ale celý večer. Snad se nám všem v Jilemnici líbilo a příští rok 21. února se tam zase sejdeme. A na závěr ještě jedno velké DÍKY pro všechny. Možná si člověk často neuvědomí, co pro to kdo musel udělat. Ale Bůh to ví a určitě všem několikanásobně odplatí. Ať už třeba na dětech nebo na farnosti. |
Autor: Maruška L., publikováno: 04. 04. 2008 |
|
