Báječný páteční večer - 24.8.2007 |
 | :-)
• více fotografií • |
Den začal úplně obyčejně – probuzením do nového dne, ale do sluncem zalitého dne (to už není tak obyčejné ;-) ). Dopoledne, poledne, ba dokonce i odpoledne již ubíhá mílovými kroky, zatímco z různých koutů naší vlasti míří několik lidiček do Libčic, Libčic nad Vltavou.
Proč? Že by na pouť? Dnes si připomínáme sv. Bartoloměje a v Libčicích je (alespoň podle údajů na mapě) kostel sv. Bartoloměje. Ne, ne, tak tudy cesta opravdu nevede. Středem zájmu/cílem cesty je tentokrát Tom a jeho příbytek …..
Krátce po devatenácté hodině se to v útulném bytečku lidmi začalo jen hemžit. Zatímco se páni inženýři snažili oprášit mozkové závity, zavzpomínat na studentská léta (a řešili a řešili, až zdárně vyřešili několik limit a integrálů), děvčata se pilně chopila náčiní kuchyňského a hromada různého „materiálu“ se rázem proměnila v několik táců s chlebíčky.
Slunce se sklánělo a sklánělo k obzoru až se za něj úplně schovalo ……… nastala chvíle jako stvořená pro ……… pro přání, obdarování, ……… dort zářil ve tmě ……… oslavenec se nakonec také našel a ……… že by převzal fouknutím od svíček zář? No jen se podívejte do jeho zářících očí, radostí a štěstím přetékají. Kolikáté Tom slavil narozeniny? Vy jste ale zvědaví, schválně, kdo to uhodne? (Nápovědu naleznete ve fotogalerii.) Dárek stíhal dárek ……… prostě chvíli trvalo než se zástup gratulantů postupně vystřídal u oslavence, než si Tom dárky rozbalil, prohlédl a také předvedl (a fotografům zapózoval) ….
Bylo by toho mnoho, co by se dalo napsat (část prozradí fotky), ale mnoho ani slovy vyjádřit nelze. Prožité lze slovy sdělovat těžce, zato naplno prožívanou radostí lze „nakazit“ i lidi kolem nás. Prožívanou radostí lze obdarovat - úsměv je ten nejkrásnější dárek - …… nikdo (a Tom obzvlášť) jimi nešetřil.
Inu opravdu neobyčejně (v kamarádské, radostné, šťastné, … atmosféře) končí dnešní den.
Noc pod hvězdnou oblohou (spala jsem na balkoně v pátém patře :-) ), ranní červánky, zpěv ptáčků za rozbřesku, hopkující zajíc v trávě pod jabloní nedaleko paneláku, výborná snídaně ……… a hlavně parta kamarádů a kamarádek …… za to vše velké Bohu DÍKY, díky, že to vše jsem mohla prožít jednoho pátečního večera (a sobotního rána) … s lidičkami ze spolča.
Pán Bůh zaplať!
"Úsměv je světlo, jež se ukáže v okně obličeje a naznačí, že srdce je doma." .... Louis Schmidt |
Autor: Brum, publikováno: 05. 09. 2007 |
|
