Spolčo u Toničky 9. 6. 2007 |
 |
• více fotografií • |
V sobotu 9. června nás zase po dlouhé době přijala chaloupka ve Zvědavé uličce. Pro někoho možná jedno z mnoha dalších setkání, ale pro mě (a doufám i pro někoho dalšího) velmi milé a obohacující, protože u Toničky je vždycky ta Boží blízkost úplně „hmatatelná“. Možná to nebude tou chaloupkou, ale Toničkou :-).
Náplní setkání bylo témátko o manželství, které nám Tonička velmi poutavě přiblížila. Svými příběhy nám dokazovala, jak je velmi obtížné žít v manželství, ale jak je to krásné, protože není dobře člověku samotnému. Důležité je začít u sebe a bojovat se svou povahou a nedokonalostí, plnit Boží vůli a společně s partnerem zvát Boha do svého vztahu. Tonička nám také vysvětlila úlohu ženy a muže ve vztahu. V dnešním „moderním“ světě už žena nedokáže poslouchat svého muže. Žena má být rádkyní, ale rozhodovat by měl muž, který má svou ženu milovat, jako Kristus miluje svoji církev, má být ženě oporou a útočištěm. Tonička nám také vyprávěla, jak byla zamilovaná, ale jak je důležitější ve svém životě hledat místo, povolání, kde mě chce Bůh. Takováto svědectví bychom my mladí potřebovali slyšet častěji, abychom svůj život nasměrovali opravdu dobře.
Protože v těchto dnech Tonička oslavila svátek a krásné 84. narozeniny, připravili jsme pro ni (přesněji Ondra připravil) obrázek s našimi fotkami a jí uprostřed. Bylo vidět, že z toho má opravdu radost a celá se rozzářila:-). Važme si ji moc, protože pro nás mladé obětovala celý život a stále nám svým svědectvím předává Krista do našich srdcí.
Abychom se trochu odreagovali, zahráli jsme si hru parlament, kde proti sobě bojovaly týmy „ponožkářů“ a „bosých“. Omlouvám se „bosým“, ale my „ponožkáři“ jsme byli prostě lepší:-).
Slovíčko na další dny zní: „Už nežiji já, ale žije ve mně Kritus.“ Měli bychom se snažit odbourávat v sobě všechny chyby a slabosti a odevzdat svůj život k Bohu, následovat příklad Panny Marie, ostatních svatých a také příklad Toničky.
Na závěr tradiční poděkování organizátorům, všem, kdo se zapojili a kdo přišli, ale hlavně poděkování Toničce a Pánu Bohu! |
Autor: Mařenka, publikováno: 13. 06. 2007 |
|
