Vikariátní setkání dětí |
 | Nával
• více fotografií • |
Pro začátek taková malá otázečka...
Co se ti vybaví, když se řekne VIKARIÁTNÍ SETKÁNÍ DĚTÍ (VSD)???
Nevíš, co si pod tím máš představit?? Nikdy jsi to neslyšel??
Tak fajn, pokusím se ti to přiblížit a napsat, jak jsem to prožívala já! VSD je setkání dětí cca 8-14 let. Děti nespojuje jenom to, že jsou děcka, ale hlavně to, že věří v našeho Pána Ježíše Krista, což je bomba :-)!
Toto setkání se konalo v Rokytnici 11-12.5.2007 na zdejší opravdu krásné a prostorné faře. Přijel neuvěřitelný počet dětí z různých koutů našeho vikariátu, a to 50.
V pátek v 16:00 h. byl příjezd, registrace, ubytování, seznamování atd. Zjistili jsme, že je to pěkná tlupa a že to asi nebude jen tak je ohlídat a zabavit! Po představení nás vedoucích (Lucka, Péťa, Miloš, Ruda, Iva, Jirka, Martin, Maruška a konečně JÁ :-)) se v plném proudu rozjely různé hry, fotbálek, pinec, atd... Vyhladovělé krčky se dočkaly i večeře. Po té následovala mše svatá, která byla pro všechny opravdu nezvyklá!! Seděli jsme kolem oltáře na zemi a tuto krásnou a pro mě nezapomenutelnou mši jsme prožívali opravdu naplno a zblízka :-). Po mši svaté se děti rozdělily na devět skupin, které postupně chodily na dlouho slibovanou bojovku. Celou noční hrou nás provázel sv. Vojtěch, který pro nás měl přichystané různé úkoly (šifry, tajenku, osmisměrku a nemohla chybět ani morseovka). Nesmím zapomenout ... ještě přede mší hodně foukalo, dokonce hlásili i orkán. Měli jsme strach, jestli vůbec tu bojovku budeme moci uskutečnit. Ale to bychom nebyla Boží děcka, kdyby se všechno zlé neobrátilo v dobré! Chvíli před tím, než měla hra začít, se vítr uklidnil. Bylo to opravdu Boží řízení!!!
Noční hra byla zakončena "pokořením" kostelní věže, kde děti splnily poslední úkol, pohledem na spící Rokytnici, cinknutí každého do kostelního zvonu a samozřejmě večerní modlitbou! A co pak ??? No přece co nejrychleji do hajan!
Po dlouhém dohadování v týmu jsme se rozhodli, že následující den odstartujeme budíčkem o půl osmé! Některé děti se ani nemuseli budit... Kluci už byli zhruba od půl sedmé na nohou a pořádali si polštářovou válku:-)!!! Takže už skoro nepotřebovali rozcvičku, která následovala neprodleně po probuzení! Martin je fakt nešetřil... Dávala jsem na to pozor (byla jsem totiž pořád ve spacáku, oči ještě slepené, ale z nejvyššího okna na faře se to na ně dívalo jedna báseň).
Po snídani, modlitbě a hygieně následovalo slovo na den, které znělo: "Buď tam, kde jde o tvou rodinu!" Dále bylo na programu svazování triček na batiku, různé hry v tělocvičně i na faře, oběd a po něm přišlo dlouho očekávané témátko. Tématem celého VSD bylo: "Jak na to, aneb zvídavé otázky". Snažili jsme se dětem co nejlépe poradit, jak odpovídat na zvídavé otázky např. spolužáků a lidí se kterými přijdou do kontaktu. I na otázky, na které jsme dříve sami neuměli odpovědět. Např.: Proč chodíš do kostela? Proč se modlíš? atd... Témátko bylo celkem dlouhé, a tak už děti byly jako na trní!!! Šlo se znovu do tělocvičny (ono se ani jinam nedalo, protože téměř pořád pršelo), tam se hrál fotbálek a Riskuj. Když jsme se podívali na hodinky, tak jsme se zhrozili (teda alespoň já :-) ). Naštěstí se všechno stihlo přesně na minutku! Dodělat batikovaná trička, sbalit si všechny věci, vyhlásit různé výsledky soutěží, rozdat ceny, a nakonec i po sobě trošku uklidit! Když už se začali sjíždět maminky a tatínkové, tak jsem pochopila, že je fakt konec!
Na tento víkend nikdy nezapomenu! Byla to ohromná zkušenost, poznala jsem, mnoho nových a úžasných dětí, užila si spoustu legrace a zábavy, prohloubila přátelství s lidmi i s Pánem.
Na konec tohoto článku(nebo co to je :-) ) bych moc chtěla poděkovat Bohu, že se o nás dokonale postaral a že se nikomu nic nestalo, všem týmákům, rodině Poláneckých za všestrannou podporu, místnímu panu faráři I. Kvapilovi a všem,kteří na nás mysleli nejen v modlitbách!!! Děti, byly jste naprosto fenomenální a super!
Díky za Vás všechny. Vaše Anička |
Autor: Anička H., publikováno: 20. 05. 2007 |
|
