Nácvikový víkend na koncert Vavřineček 2007 |
 | Kromě tvrdé práce i relaxace:o)
• více fotografií • |
Nácvikový víkend na koncert Vavřineček 2007
Jednoho dne, myslím, že to bylo 19. 11. 2006, mi přišel e-mail a tam stálo: „Nazdar borci a borčata, pěstujte koťata:),“ ale hlavně tam stálo KONCERT 2007!!! Mile mě to překvapilo, protože budu moct být nějaký ten čas se skvělými mladými lidmi a můžeme vytvářet velké a živé společenství s naším Pánem. Na druhou stranu mě ale znepokojilo, jak budu dopravovat svoje bubny do Mříčné? Kdo mi bude ochoten dělat řidiče? Po chvíli bádání a hloubání mě napadl jeden vtip o blondýnce a bylo to hned jasné. Jarda Svěcený! Vzal jsem mobil a po krátkém rozhovoru Jarda souhlasil s tím, že mi bude dělat osobního řidiče a že bude čekat ráno podle dohody u nás před domem.
A jinak tomu nebylo ani tento víkend. Jarda přijel, naložili jsme bicí a vyrazili do Mříčné. Přijeli jsme jako první. Než jsem stačil vynosit všechny bubny ke kostelu, byli tu už skoro všichni. Někteří přijeli autem, jiní na kole a našel se i jeden motocyklista:).
Aparatura byla připravená (už od předešlého večera), tudíž zbývalo jen postavit bicí, zapojit nástroje a mohlo se začít zkoušet.
Dopolední zkouška byla velice náročná, spousta věcí se nedařila tak, jak by jsme si přáli a mnohým se zdála dost nezdařená. Když dozněl poslední dopolední song, „prvoligový“ Péťa zavelel: „Všichni ven na oběd!“ Myslím, že se v kostele nikdo moc dlouho nezdržoval a všichni upalovali ven na sluníčko. Zejména zmrzlá děvčata potřebovala trochu pookřát:o). Po krátké modlitbě se Lucka ujala rozdělování jídla. Řada byla opravdu hodně dlouhá:o). Když jsme dojedli a doopalovali se, šli jsme znovu zkoušet. Řekl bych, že jsme byli už nějak unavení a i přes veškerou snahu se stále nedařilo. Nakonec jsme to přece jen nějak zvládli, každý si sbalil svoje „fidlátka,“ a pomalu (někdo i rychleji:o) se odporoučeli na ranč do Lukešova:o)+. Tam jsme vzali volejbalový míč, ale jelikož bylo hříště plné, rada starších rozhodla, že si zahrajeme fotbálek. Pracně jsme tedy nafoukli míč, postavili branky a kapitáni si vybrali svoje mužstvo, či ženstvo (kdo jak chce=o). Utkání bylo plné překvapení, lehkých zranění, modřin a škrábanců. Výsledek byl opravdu zajímavý. I když vyhrál tým Šimona Beneckého, tým L. Hrubajse vstřelil víc gólů:-p. Jelikož se hřiště mezitím uvolnilo, šli jsme si ještě na chvíli zahrát volejbal.
Uřícení, jsme se vrátili na chalupu. Tam na nás čekala milá návštěva, vězeňská kaplanka Mgr. Květa Jakubalová, která přijala pozvání od Jendy, aby doprovázela spolčo na téma „Služba vězeňského kaplana,“ které měli na starosti Marcelka a Zdíška Lukešovy a Jirka Maťátko. Spolčo bylo opravdu obohacující, zajímavé a mnohá svědectví z videokazety nás mohla oslovit. Po velkém množství dotazů a určitě zajímavých odpovědí jsme se s návštěvou rozloučili. Náš organizační tým měl připravenou bojovku, ale kvůli nedostatku času se musela přesunout na neurčito:(. Nakonec jsme se přesunuli ven a den zakončili modlitbou.
V neděli ráno, hned po mši svaté při které jsme byli účastni moc pěkného křtu, jsme znovu vše postavili a začali tvrdě trénovat. Narozdíl od předešlého dne jsme byli s výkonem velice spokojeni. Něco málo po poledni jsme začali uklízet, skládat a rozjíždět se do svých drahocenných domovů.
Na závěr bych tímto chtěl poděkovat paní Holcové za výborný sobotní oběd, mému osobnímu řidiči za trpělivost a Vám všem za ochotu, humor, a přátelství:o).
Váš Roztomilej:o) |
Autor: Martin Hylmar, publikováno: 17. 04. 2007 |
|
