Zkouškový víkend před DSM |
 | Skoro celá kapela
• více fotografií • |
Asi před měsícem jsem se s jedním mým kámošem domlouval, že o nejbližším víkendu zajedu za ním do Prahy a něco podnikneme. Když jsem se pak omlouval, že to asi o tom nejbližším nepůjde, protože někde zkoušíme, ještě jsem netušil, jak nevěrohodně bude tato omluva znít za čtrnáct dní. Následující víkend jsme totiž se Vavřinečkem strávili ve Vrchlabí a – zkoušeli jsme. Když mi pak volal, jak je to s příští sobotou, uslyšel jen „jéje, promiň, my budeme zkoušet“. Jo a mimochodem, o tom, že je tento víkend diecézko, neví, ale jsem pevně rozhodnut, že mu ten telefon nezvednu…:-)
Abych pravdu řekl, vůbec mě nemrzí, že jsem návštěvu Matičky Prahy oddálil i o tomto víkendu. Raději jsem se nechal tatíčkem Krausem odvést do mříčenského kostelíka, ze kterého už zněli kytary, housle a libí zvuk Martinových bicích. Zkouška byla náročná a tak nikdo neprotestoval, když dirigent po čtvrté hodině zavelel k ústupu do naší opěrné pozice v Peřimově na Lukešově. Někteří z nás šli ještě na fotbálek, jiní už raději zůstali v pohodlí vytopené (rozuměj ohněm vytopené:-) chalupy. Večer se tu pak konalo spolčo, jehož hostem byl šéfredaktor Tarsicia Štěpán Pospíšil. Hovořil na téma partnerských vztahů a bylo to velmi dobré:-). Dokonce i mě to přinutilo zase jednou zkusit přemýšlet…:-)
Příští dopoledne jsme opět zkoušeli a písně se někdy už docela dost podobaly koncertním verzím, když tu náhle se kostelem rozlehla mocná vůně sekané s bramborem. Všichni ihned odhodili své flétny, svá piána a vše co jim mohlo bránit v uchopení talíře a lžíce. Jirka Lukeš redukoval délku modlitby přímo úměrně výtečnosti sekané a už jsme papali, hamali, dlabali, žvýkali a olizovali se až za ušima. Po obědě jsme opět zamířili směr Peřimov a o pár hodin později už nám zbyly akorát vzpomínky…:‘(
Chtěl bych poděkovat vám všem, kdož jste tam byli a přispěli k tak skvělé atmosféře a kdož tvoříte společenství Vavřincovo, a zvláště pak panu majiteli Lukešova ranče Jirkovi, který byl organizátorem sobotního spolča a naším milým hostitelem… |
Autor: Šimon Benecký, publikováno: 29. 03. 2007 |
|
