Diecézní fórum mládeže - Hradec Králové |
 | | Zástupci za náš vikariát (zleva: Lucka Holcová, Evča Vagenknechtová a Jirka Jína)
|
Diecézní fórum mládeže (DFM)
Hradec Králové 23. - 25. 2. 2007
Ve tříčlenné skupince, jako delegáti za náš nejmenší, avšak nejživější Jilemnický vikariát, jsme se zúčastnili víkendového DFM v Hradci Králové. Lucka Holcová, Jirka Jína a moje maličkost Evča Vagenknechtová:o). Byla to především diskusní akce pro mládež, jejíž téma znělo: Solidarita ve farnosti.
Smyslem této akce bylo, aby mladí svobodně vyjádřili svůj pohled na dané téma a pomohli tak církvi nalézt ty nejlepší cesty a způsoby ke zlepšení. Je skvělé vědět, že církev má o nás mladé opravdu zájem a že ji zajímá také náš názor na věc.
Sjelo se nás celkem 60 mladých lidí z celé Královéhradecké diecéze. Jistě uznáte, že na téma tohoto fóra by se nechalo mluvit celé hodiny. Proto jsme se rozdělili do sedmi skupinek, ve kterých jsme se na daná témata bavili. Setkání bylo doprovázeno také čtyřmi krátkými referáty od různých lidí.
Úvodní referát na téma Farnost ve 21. století – současnost a směřování nám přednesl Mons. Dominik Duka. Na druhý referát, který měl P. Petr Stejskal Solidarita ve farnosti - její konkrétní formy, navázaly naše diskusní skupinky, kde jsme řešili např. tyto otázky: Jak žije naše farnost? Jak se účastníme života ve farnosti? Z čeho se skládá život farního společenství? Znají se lidé navzájem a spolupracují spolu? Z tohoto referátu mi v hlavě utkvěla dobrá myšlenka, o kterou by se měly snažit všechny farnosti – „Každý člověk dostal od Pána určité dary a naopak ne všechno každý zvládne. Proto by lidé ve farnosti měli mít snahu vyzdvihnout to, co kněz umí a jaké dary má a sami zakrýt „mezery“, kde na to kněz nestačí, právě svými dary a schopnostmi.“ Tím se vytvoří živé a kvalitní farní společenství (a o to nám přeci jde ne? :o))
Třetím referátem nás provedl P. Vladislav Brokeš a tento referát byl na téma Mládež ve farnosti očima faráře.
Čtvrtý referát nazvaný Mládež ve farnosti očima mladého farníka od Martina Malíka zcela vystihoval nás mladé ve farnosti – jací jsme, co chceme dokázat a kde jsou naše slabiny. Na tento referát opět navazovaly diskusní skupinky, ve kterých jsme se bavili o otázkách typu: Jak se cítíme ve farnosti, čím pro nás je a co nám dělá radost? Co nás motivuje k plnohodnotnému životu ve farnosti? Jaké máme požadavky ve společenstvích a co očekáváme od kněze?
Všechny naše názory, odpovědi, připomínky a nápady jsme sepsali do jednoho dokumentu, který se dále použije (pro církev prý moc cenný).
Vrcholem fóra byla beseda s představiteli naší diecéze. Přes hodinu a půl jsme mohli klást jakékoliv otázky na našeho pana biskupa Dominika Duku, generálního vikáře Mons. Sochu a P. Karle Moravce. Bylo úžasné kolik času a trpělivosti nám představitelé naší diecéze věnovali. Zazněla zde také věta, která už dříve byla vyslovena ústy našeho bývalého papeže Jana Pavla II.: „Církev má mnoho co říci mladým lidem a mladí mají mnoho co říci církvi.“
Pro mě bylo toto fórum důkazem toho, že církev nás opravdu chce vyslechnout, naše názory ji nejsou lhostejné a má o nás mladé zájem. Není k ničemu věnovat církvi i kousek svého času a zapojovat se do dění v ní, ať už jakýmkoliv způsobem. A je přece krásné být součástí něčeho, o čem se v Bibli píše, že je odrazem Boží tváře tady na zemi – totiž církve. |
Autor: Evča Vagenknechtová, publikováno: 06. 03. 2007 |
|
